Odpuštění jako DAR ... co takové odpuštění přináší?

 

Láska

 

V současné době se nacházím na ostrově bohů, jak se mu ne nadarmo přezdívá … na krásném Bali. Ne však na dovolené, jak by si mnoho z Vás mohlo pomyslet. Nikoliv. Tato cesta je zcela jiným počinem v mém životě. A to zcela zásadním. Jen vycestovat na tak dalekou cestu a zcela sama, navíc bez dokonalé znalosti angličtiny, ale spíše se základy, neboli rukama nohama, si ode mne žádalo především jistou dávku odvahy. Rozhodnutí odcestovat předcházelo mnoho okolností, které jsem již dlouho hluboko uvnitř sebe pociťovala jako bolestné a dosud „neléčené“.

 

Všemu zcela jistě předcházelo mé „probuzení“, které se intenzivně děje již několik let. Tehdy jsem zcela zásadním způsobem změnila svůj život téměř ze dne na den a vše, co přicházelo, mě mílovými kroky posouvalo vpřed. Takové probuzení ale nebývá snadné ani pro samotného „probuzeného“, jak mi jistě mnozí z Vás dáte za pravdu, ale je také velmi zásadní i pro jeho nejbližší okolí … které by také jistě souhlasilo ...  :)

 

Cesta vědomí je nezastavitelná a nejde se už z té cesty vrátit zpět. Řítíte se kupředu a život Vás nenechá oddechnout. Ví, co je pro Vás nejlepší a navíc v dnešní vzestupné době není „čas ztrácet čas“. Vědomí na vzestupu je neúprosné a žene Vás kupředu ať chcete, či nikoliv … proces je nezastavitelný. A kdyby jste se jej snad vlastními silami pokoušeli zastavit, ublížíte především sami sobě. Časem z Vás takové úsilí „odsaje“ veškerou sílu a energii, kterou nutně potřebujete. Volání duše na vzestupu, která touží po růstu a uvědomění, je natolik hlasité, že si jen stěží můžete později nalhávat, že je vše v pořádku. Není to možné. A utišit jej nejde. Kdoví, jaké plány s námi naše duše ve skutečnosti mají? 

 

Pokud však tušíte, pak víte, že nutné kroky jsou toho nedílnou součástí. Jsem přesvědčená, že vše se nám vyjeví až s ohlédnutím, kdy se nám veškeré body spojí a dávají dokonalý obraz našeho života a jeho postupného utváření. Život je krásný dar a někdy nám nezbývá, než uposlechnout „volání“ a jednat podle něj. Někdy se nám to může zdát i bláznivé, především pak pro naši mysl nelogické, či až nebezpečné. Člověk je nucen často „riskovat“ i když netuší, co se vlastně bude dál dít a jaké „výsledky“ jeho jednání přinese.

 

Já jsem již v životě takto jednou učinila. Opustila jem vše bezpečné a známé a učinila kro do neznáma. Ten se i přes veškeré těžkosti a boslesti s ním spojené nakonec ukázal jako NEJVĚTŠÍ DAR MÉHO ŽIVOTA. Tedy vše, co v životě dostáváme, co máme a lidé, se kterými to vše v danou chvíli sdílíme jsou největími dary. Vše na sebe totiž dle mého úsudku a dle vlastních zkušeností dokonale navazuje. Jedno období předchází druhému a v každém jsme obdařeni nesčetnými dary, které nás posilují a posouvají kupředu. Stejně tak lidé, naše věrná zrcadla, v nichž můžeme spatřit sami sebe. Za toto poznání a pochopení, proč se nám ty okolnosti v životě dějí a jakou mají souvislost často s našimi nejbližšími, za to z celelého SRDCE NIKDY NEPŘESTANU ŽIVOTU DĚKOVAT. Životu a své moudré duši, která dobře ví, co dělá … a proč :)

 

A nebýt toho všeho, nebyla bych dnes na ostrově, který je kouzelný, ale především pak má velkou spirituální sílu. Tu jsem velmi potřebovala. Dlouho jsem cítila, že mi „něco chybí“. Místo, na kterém budu součástí duchovního světa, které mi tak pomůže se opět ještě více přiblížit sama sobě … klenotu, který v sobě má KAŽDÝ Z NÁS … SVÉ DUŠI.

 

Dnes jsem tady však po prvních pár dnech jasně pocítila potřebu … ODPUŠTĚNÍ! 
A to i přes to, že jsem již odpouštěla mnoha lidem svého života ... 

 

 

Jak jednoduché slovo a kolik toho v sobě skrývá! Skutečné odpuštění všem a všemu, kteří mi kdy „ublížili, ukřivdili. Takové odpuštění jsem již učinila a mé vztahy, především pak s mými milovanými rodiči, se zásadně proměnili. To vše se ještě hluboce prohloubilo mou cestou sem, kdy jsme si při loučení byli tak blízcí, jako nikdy před tím. Jak zvláštní … člověk někdy potřebuje učinit skutečně ZÁSADNÍ KROK svého života, aby pochopil, jako moc toho ve svém životě má, jak moc je ve skutečnosti milovaný, i když se to možná dlouho tak nejevilo. Najednou se i ty nehlubší rány v nitru všech zůčastněných otevírají a umožňují tak světlu proniknout i do té nejtemnější části nás samých. A vyplouvá … LÁSKA … čistá jako křišťál, která najednou vyvěrá a je jí tolik!

 

A dnes jsem jasně cítila potřebu odpustit všem lidem svého života" Všem, které jsem kdy milovala až za "hrob“ a kteří mě opustili až po ty, kteří se jen malou měrou podíleli na drobných „neštěstích“ mého života. Všechny jsem je najednou měla jednoho po druhém před očima a plakali jsme, objímali se, uvolňovali staré „zášti“ a bolesti. Vše ve jménu života a čisté lásky jeden k druhému. Protože pochopení toho, že každý je neoddělitelnou součástí naší životní cesty bez ohledu na bolest, kterou s nimi máme spojenou a přijetí toho dokonalého řádu jako všeho nejlepšího pro nás samotné je OSVOBOZUJÍCÍ. A z tohoto pochopení přichází i skutečné odpuštění …

 

Většinou se však ponejvíce jedná o naše nejbližší. S nimi jsou často spojená největší „trápení“ a bolesti, které se často velmi těžce odpouštějí! To však skutečně vychází pouze z nepochopení a neodpuštěním si jen sami sobě můžeme nejvíce ublížit! Pro náš posun v životě a skutečnou radost z něj je odpuštění nevyhnutelné. Protože jedině ono přináší "PROPUŠTĚNÍ“. Odchází vše bolestivé a vše prochází léčivým procesem uzdravení.

 

„Propusťte“ tedy všechny, kteří Vám kdy ublížili. Uvědomte si, že byli a jsou nutnou součástí Vašeho života a nikdy ne náhodou. Vše má svůj smysl a řád, který, když nelpíme na radostech ega, naše srdce přijímá bezvýhradně. Ví totiž, že vše je v dokonalém pořádku. Je jen na nás, zda si dovolíme pokročit či dokonce rovnou poskočit vpřed díky síle odpuštění. Ta je radikální … významná a přináší mnohé změny. Pozitivní, krásné. Nechat „něco“ odejít totiž znamená OTEVŘÍT SE NĚČEMU NOVÉMU! Nechat odejít nenávist a zášť znamená otevřít SVÉ SRDCE LÁSCE … :)

 

Namasté … :)

 

S odpuštěním Vašim nejbližším i všem ostatním Vám pomůže KLÍČ k odpuštění … fotoobraz s nýzvem Špačník.

 

špačník

Špačník


Je zaměřen na naše nejbližší rodinné vztahy a jeho afirmace Vás provede cestou k úplnému a osvobozujícímu odpuštění.

 

AFIRMUJTE: „Své nejbližší miluji zcela bez podmínek a odpouštím jim všechna "provinění", kterých se v mých očích dopustili. Neboť vím, že byla jen velmi důležitou součástí mého osobního růstu a nezbytností pro mou životní cestu. Z celého srdce jim děkuji za všechny zkušenosti, které mi přinesli a miluji je zcela bezvýhradně takové, jací jsou.Děkuji jim za vše."

 

S láskou a úctou,

Monika Zieneckerová

Monika Zieneckerová